Kreslení a malování jsem se od malička věnovala s takovou náruživostí, až mě rodiče svěřili do rukou odborníka ve východoslovenských Michalovcích, kde jsem v té době bydlela, tamějšímu významnému malíři. Mistr Jozef Saloň mě od začátku vedl ke klasické kresbě a malbě s tím, že si dále v životě budu moci své fantazie a představy vytvářet jistěji a precizněji. Skutečnost, že jsem se dostala do rukou tak výjimečnému člověku, bylo mé velké štěstí. Vedl mě kromě samostatné kresby a malby i k citlivému vnímání věcí, lidí, přírody a pozorování maličkostí kolem nás. Současně mě nabádal k tomu, abych si své vlastní tvorby, vycházející ze svobodomyslného myšlení a vlastního nitra vážila. To jsem se kromě kresby a malby snažila vyjadřovat i pomocí básniček.
Maturitou na střední pedagogické škole jsem studium výtvarného umění začala a na pedagogické fakultě úspěšně ukončila.
Život mně zavál do větších i menších měst na Slovensku i v Čechách. Postupně to byla města Prešov, Poprad, Michalovce, Hradec Králové, Praha, Mladá Boleslav. Jak život šel, jsem pracovala v nejrůznějších profesích. Jako učitelka, prodavačka klenotů, mzdová účetní, dispečerka, v bezpečnostní agentuře. Také jako scénická divadelní výtvarnice a nějakou dobu učila na výtvarné umělecké škole. Bylo to velmi přínosné k poznání a pochopení, kde je mé skutečné místo, abych zahájila nové dějství života v přírodě, mimo větší civilizaci a její zápory, v malebné vesničce v Českém ráji, kde je slyšet v poledne a o večerních klekáních bijící zvoničku. Tady se mohu konečně naplno věnovat své volné výtvarné tvorbě.
Mojí tvůrčí jiskrou je láska k všemu živému, příroda, všechna její nádhera, zajímavé tváře a též fantazie, které se pak z podvědomí a prostřednictvím magického suchého pastelu (kterým se snažím co nejvíce experimentovat) v rukách odrážejí na papíře, třeba i portrétem zajímavého člověka. Mimo to někdy chytnu do ruky kameru a vytvářím dokumenty z nejrůznějších kulturních, sportovních a společenských akcí pořádaných těmi úplně obyčejnými lidmi v okolí. Nebo nasáknu atmosféru na undergroundu, motorkářském srazu, debutu knihy, návštěvou kostelů…
Vlastní zkušenosti mi dávají podklad k nahromadění prožitků, porozumění a jejich vyjádření. Díky tomu život, jako kosmický jev, beru za výzvu k vnitřní síle a růstu. (élan vital)
Eva Hrejsemnou