Keby som bola
obyčajné dedinské dievča
pod krížom by som si
švárneho šuhaja vymodlila
a ďakovala bohu
že ho mám.
Pred dedinou pod krížom
za dedinou pod krížom
len to miesto nájsť.
Áno priznávam
já úbohá
málo ruky zodraté mám
boha v srdci iba na sviatky nosievam.
Bože môj
( Písal sa rok 1983)
( Píše se rok 2013)
Na místě kde je,
před vesnicí kříž
za vesnici kříž.
Uprostřed i kaplička je
a ruce už věkem sedřené.
Můžu bože
po klekánicích
svoji modlitbu
o obyčejného muže?
Před dědinou u kříže
za dědinou u kříže
budu ti každý den
na kolenou děkovat..
Uboze
a jak zběsilý pes přiznávám
už nejsem tak trpělivá
Bože můj.